Přejít na hlavní navigaci | Přejít na obsah stránky

Rohovka - místo, kde leží kontaktní čočka

Rohovka je nejcitlivější tkání lidského těla. Počet nervových uzlíků na 1mm2 se pohybuje mezi 60 – 80. Každý uzlík se dále větví, takže počet nervových zakončení na jejím povrchu se odhaduje až na 315 000 – 600 000.[1] Pokud se rohovka jakkoli naruší, je velmi pravděpodobné, že bolest bude mnohem větší než například při srovnatelném porušení zubu. Nejvyšší hustota nervových zakončení v zubní dřeni je totiž „jen” 25%.


Všem je jasné, že kontaktní čočka by měla být na oční rohovce usazena správně. Co se ale stane, když tomu tak není? Co vůbec rohovka je, jak vypadá a z čeho se skládá?

Rohovka je průhledná a bezcévná tkáň v přední části oka. Je důležitou součástí optického aparátu oka. Je to velice složitý systém, který se z hlediska tloušťky skládá z několika vrstev a z hlediska tvaru z několika zón.

Vrstvy rohovky

Rohovka je složena z následujících 5 vrstev: epitel, Bowmanova membrána, rohovkové stroma, Descemetova membrána a endotel (obrázek vlevo [2]).

Epitel, zevní vrstva rohovky, brání její vnitřní struktury. Zajímavé je, že má výjimečnou schopnost obnovy (epitelizace), která trvá jen několik hodin až dní. Pod epitelem se nachází Bowmanova membrána. Ta zajišťuje stabilitu rohovky a odolnost vůči okolnímu prostředí. Zároveň odděluje epitel od stromatu. Stroma je nejobjemnější část rohovky. Pravidelně uspořádaná vlákna kolagenu, která stroma tvoří, zajišťují spolu s endotelem průhlednost rohovky jako takové. Endotel, nejvnitřnější vrstva rohovky, reguluje průnik vody do stromatu a aktivně ji čerpá zpět do komorové tekutiny. Endotel a stroma odděluje Descemetova membrána, která je produktem endotelu. [3]

Tvar rohovky

Přední a zadní plocha rohovky nejsou paralelní. Obě mají v různých oblastech různé poloměry křivosti. Z tohoto důvodu ani tloušťka rohovky není konstantní. Nejužší je rohovka ve svém středu, nejširší na okraji při přechodu do bělimy (obrázek vpravo[4]). Průměrně tedy asi 0,5 mm. Bylo by scestné představovat si zakřivení povrchu rohovky jako část koule (kulový vrchlík). Zakřivení (BC), které je uvedeno na blistru kontaktní čočky, udává zakřivení velice malé centrální oblasti na zadní ploše čočky.

I přesto, že hodnota zakřivení kontaktní čočky perfektně koresponduje s hodnotou zakřivení centrální části přední plochy rohovky, nikdy nelze odhadnout předem, zda bude konkrétní kontaktní čočka na oku usazena ideálně.

Výsledné usazení čočky na oku záleží mimo hodnot zakřivení i na průměru čočky, tvaru okrajů, její celkové konstrukci a v neposlední řadě i na tvaru rohovky nositele.

Co se může stát, když čočka nesedí na oku tak, jak má?

Aby bylo nošení kontaktních čoček bezproblémové z dlouhodobého hlediska, musí být vybrána vhodná kontaktní čočka. Nesmí být na oku příliš volná, ale ani těsná. Pokud je volná, často při mrkání přejíždí přes limbus (okraj rohovky). Taková čočka je poté v oku nepříjemně cítit a může oko dráždit nebo poškrábat. Občas se stane, že se volná čočka dostane pod horní víčko, nebo úplně vypadne. Pokud je kontaktní čočka na oku příliš těsná, téměř se nehýbe. Oko tak může utlačovat a bránit výměně slz pod kontaktní čočkou, a tím i přísunu kyslíku k rohovce.

I přesto, že kontaktní čočka, kterou nosíte, je z toho nejmodernějšího materiálu, pokud na oku nesedí ideálně, může způsobit komplikace. Velice často to jsou neovaskularizace rohovky (prorůstání cévek do jinak zcela bezcévné rohovky), edémy (změny objemu), změna tvaru a počtu buněk jednotlivých vrstev (a tím i narušení vyrovnaného systému, kterým rohovka je) nebo různá zánětlivá a virová onemocnění (keratitidy).[5]

To, jestli je kontaktní čočka na oku usazena správně, nositel sám zhodnotit nedokáže. K tomu je potřeba odborné vyšetření u očního specialisty. Při každé změně kontaktních čoček raději navštivte svého kontaktologa a všechny možnosti s ním proberte.

Zdroje
[1] MÜLLER, Linda J., Carl F. MARFURT, Friedrich KRUSE a Timo M.T. TERVO. Corneal nerves: structure, contents and function. Experimental Eye Research. 2003, roč. 76, č. 5. Dostupné na http://www.sciencedirect.com/
[2] Corneal Crosslinking for Keratoconus and LASIK Complications. All about vision [online]. 2012 [obrázek][cit. 2013-09-18]. Dostupné na http://www.allaboutvision.com/
[3] ROBEŠOVÁ, Helena. Ortokeratologie. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Sylvie Petrová.
[4] BARRET, Graham D., William J. LINK a Cary J. REICH. Corneal inlay lenses smaller than the optic zone. 1999. [obrázek] Dostupné na http://www.google.com/
[5] NAVRÁTILOVÁ, Denisa. Fyziologie a patologie předního segmentu oka v kontaktologii. Brno, 2006. Baklářská práce. Masarykova univerzita v Brně.

K článku nejsou zatím žádné komentáře.

Přidat komentář

Údaje označené * jsou povinné.


Přihlášení



Hlavní partner

Reklama

18. 10. 2018 - Redakce

PowerBanka jako dárek při nákupu 2 boxů Biotrue ONEday - s těmi vám nikdy nedojde šťáva.

20. 6. 2018 - Redakce

Ve vybraných optikách: K nákupu 2 balení Acuvue Oasys roztok Complete zdarma.

18. 6. 2018 - Redakce

Letní akce k DAILIES AquaComfort Plus: 5 dní nošení zdarma a dárek k prvnímu nákupu. Mapa zapojených optik v odkazu.

Zobrazit více novinek »

Zpravodaj Čočky.cz

Chcete dostávat pravidelně informace přímo do vaší emailové schánky? Přihlašte se k odběru zpravodaje cocky.cz.

Anketa

Jaké čočky preferujete?

Jednodenní kontaktní čočky 257 x
Dvoutýdenní kontaktní čočky 154 x
Měsíční kontaktní čočky 975 x

Celkem odpovědí: 1386